Widdringtonia parvivalvis E.Bayer

Plant Fossil Names Registry Number: PFN000364

Act LSID: urn:lsid:plantfossilnames.org:act:364

Author: E. Bayer

Rank: species

Reference: Bayer, E. (1893): O rostlinstvu vrstev březenských. Královská česká společnost nauk, Praha: pp. 1–50.

Page of description: 14

Illustrations or figures: fig. 11

Other combinations

Types

Original diagnosis/description

[p. 14] Tato šištice, na obraze dosti značně zvětšená, jest mnohem menší nežli šištice Widder. Reichii Ett. sp., kterou vyobrazil prof. Velenovský ve své práci: „Neue Beiträge zur Kenntniss der Pfl. d. böhm. Cenoman‘s“ (Sitzb. d. königl. böhm. Gesell. d. W. 1886. p. 639.) dále: Die Gymnospermen Tb. VIII. fig. 4., 5. Zachovala se nám v březenském jílu pouze šištice 4½ mm dl., 3½ mm široká se stopkou 3 mm dlouhou. Bližších žádných známek, že by to patřilo k nějaké Widdringtonii sice nemáme, avšak šištice ta sama sebou nedá se k ničemu jinému ani vřaditi. Z otisku patrno, že tvar ten musil býti silně dřevnatý, neboť je hluboko do šedého jílu asi na 1 mm vtlačen a mimo to čokoládově hnědá silně ztvrdlá massa vyčnívá ještě na ½ mm nad plochu jílovou. Šiška upomíná úplně na plody Widdringtonií a příbuzných. Na levé polovině otisku zachovala se velmi krásně jedna chlopeň s hlubokou rýhou na svém hřbetu, podobně jak to kreslí Velenovský, jen že naše šupiny jsou nahoře užší a dole širší. Celek vrouben je hnědou dosti silnou konturou pevně ku vnitřku přirostlou a táhnoucí se od shora od špičky až ku stopce, patrně jest to zevnější korovitý povrch chlopně, jaký velmi pěkně mžeme také viděti na chlopních šišky Callitris quadrivalvis. Zdálo se mi dříve, že tu máme snad co dělati s plodem nějakého Juniperu, k čemuž ona dvojitá kontura a vnitřní tvrdá hmota dosti by poukazovala, avšak prohlížíme-li důkladně a poněkud zvětšíme onu rýhu na levém boku, vidíme, že oba vypouklé laloky v rýze té úplně až skoro pod špičku byly srostlé a to hladce srostlé a dole byly vůbec úplně slité, jelikož rýha stávajíc se ku spodu mělčejší nad spodem najednou mizí a pod tímto místem právě ve střední čáře, tedy v pokračování rýhy možno pozorovati, jak chlopeň pěkně sbíhá do stopky (což ovšem na přiloženém obraze není dobře vyznačeno). Byl to patrně mladší ještě zavřený plod, při kterém pak snadno zevnější měkčí partie korová chlopně jako dosti silný povlak separátně se mohla odštěpiti, tak že na straně ve slínu se zachovala a v předu při rozštípnutí slínu odpryskla. Vybulená zmíněná část velmi pěkně se ukazuje jakožto čtvrtina celé šišky a představuje nám, jakoby perspektivně, levou přední chlopeň. Celý ostatní kus šišky dobře odpovídá představ takové čtyřchlopné šištice. Na pravé straně jest totiž druhá šupina celá odražena, tak že nahlížíme do nitra šištice a vidíme uprostřed ostrou čáru, která zbylou v jílu zadní partii dělí opět ve dva díly, těsně však při sobě stojící, tak že možno s určitostí souditi, že celý tvar rozdělen byl ve 4 partie a každá sama měla kýl dělící ji opět nedokonale na dva boky. Celé té stavbě šištice odpovídá i běh trochu znatelné rýhy na stopce, na které žádných šupin ani jiné struktury nepozorujeme. Na obraze vyznačené dvě šupinky pod šiškou neexistují, jsou to pouze pukliny ve slínu. Připomínám ještě, že prof. Velenovský tuto zkamenělinu ve sbírkách musejních poznamenal jakožto šištici Widdringtonie. Pro nedostatek materiálu byla věc ta tehdy prozatím odložena. Nyní dovolil jsem si popsati ji zároveň s ostatními otisky mi svěřenými.

[p. 40] Dieser an der Tafel etwa 10 mal vergrösserte Zapfen misst 4½ mm in der Länge und 3½ mm in der Breite. Der Zapfenstiel ist 3 mm lang. Diese kleine Coniferenfrucht, die schon Velenovský als eine solche bestimmt hat, ist mehreremal kleiner als der von ihm beschriebene Zapfen von Widdr. Reichii Ett. sp. (Neue Beitg. z. K. d. Pfl. d. böhm. Cenoman‘s — Sitzb. d. k. b. G. d. W. 1886 p. 639.) und „die Gymnospermen“ Tab. VIII. fig. 4., 5. Unsere Widdringtonia ist auch umgekehrt unten breiter und oben spitziger, besteht aus 2 Theilen d. h. zeigt uns nur 2 Klappen vor, von denen die linke schön erhalten, die andere dagegen abgebrochen ist, so dass wir einen freien Einblick in das Innere des Zapfens gewinnen und nachher denselben als vierklappig sicher beschreiben können. Die wohl erhaltene linke Klappe zeigt in der Mitte des Rückens eine tiefe Furche, die oben am schärfsten hervortritt, unten gänzlich schwindet. Es sind dies vielleicht nicht zwei Klappen, sondern, wie man nach dem glatten Lauf der Furche ganz sicher schliessen kann, eine einzige, tief concav markirte Klappe, deren obere Schichte links als ein dicker Contour, der sich bis in den Stiel unten hineinzieht, schon erhalten, vorne aber abgesprungen ist. Bei Callitris quadrivalvis kann man eine solche rindenartige Schichte sehr schön beobachten.

Emended diagnosis

Kvaček and Heřmanová 2017: 122:
Fruit pentamerous, consisting of loculicidally dehiscent capsules subtended by five persistent sepals, nearly reaching apex of fruit. Central columella fibrous, generally missing; pedicel persistent. Each elongate locule contains typically one drop-shaped seed. Valves of capsules built by relatively thin homogenous layer. Embryo horseshoe-shaped.

Stratigraphy

Cretaceous, Upper Cretaceous, Coniacian
Měkký šedý slín/Weicher, grauer Thonmergel (Bayer 1893)

Březno Formation (Kvaček and Heřmanová 2017)

Locality

Czech Republic
Březno